Hinterbergkofel

V letošním roce (2019) jsme se rozhodli, opět vyrazit do Švýcarska. V hledáčku jsme měli horu Piz Palü v masivu Berniny ve Východních Alpách. Po přejezdu hranic, jsme byli překvapeni množstvím sněhu, který neustále přibýval. Druhý den ráno po zvážení všech možností jsme se rozhodli konečně vyrazit. Lavinové nebezpečí bylo sice na čtyřce, ale každým dnem se situace měla zlepšovat. Po třech hodinách úmorného plahočení v 80 cm nového sněhu jsme zvážili, že se ve stanoveném čase nemáme šanci na vrchol dostat. Proto jsme se rozhodli o náhradní plán, který se rodil při zpáteční cestě k autu. Ten den přejíždíme cca o 200 km na východ do Rakouského Národního parku Hohe Tauern.
Třetí den výrážíme v plné polní na vrchol Hinterbergkofel. Nejedná se o nejvyšší, nejobtížnější či jinak výjímečný kopec. Ovšem výhledem může konkurovat jakému koliv o mnohem většímu bratříčkovi. O půl druhé stojíme na vrcholku a stavíme stan. Čtvrtý den ráno si vychutnáváme zaslouženou odměnu ve formě neuvěřitelných výhledů.   Zde se můžete pokocht s námi.

Dachstein

Mrkněte jak se nám spalo na Dachsteinu. Než jsem s tím dronem přistál, už jsem tak nějak necítil prsty. Zase nová zkušenost… Noc pod vrcholkem Dachsteinu byla fajn. Ráno jsme se chtěli přestěhovat k vrcholovému kříži, ale počasí se rozhodlo, že máme bleskem mazat dolů.

Finsteraarhorh

Dobývání nejvyššího vrcholu Bernských Alp

12.03.2017 jsme podnikli výpravu do Bernských Alp ležících ve Švýcarsku. Cílem naší výpravy byl majestátní vrchol Finsteraarhorn s výškou 4274m. Pečlivě jsme v dostatečném předstihu naplánovali samotný výstup. Všechny naše plány se rázem rozplynuly po příjezdu do Guttannenu. Zde křižovala cestu stará závora s lucernou a nápisem: Daný úsek je momentálně neprůjezdný z důvodu zasypání cesty lavinami. Nějakou dobu jsme zkoušeli komunikovat s mistním dědou, který si to štrádoval z hospody v naději, že nám poradí nějakou tamější vychytávku. Jeho odpověď byla jednoznačná “ Schnee und fertig“. Nezbylo nic jiného než začít improvizovat. Když to nejde z východu, tak to půjde ze západu. Sedli jsme lehce rozhození z dané situace do auta a přejeli jsme na západ do Lauterbrunnenu. ……“Ráno moudřejší večera“. Druhý den jsme nakoupili potřebné mapy a plánování mohlo začít. Jako jediná možnost se ukázalo zbaběle nasednou na zubačku, která nás vyvezla z Lauterbrunnenu na Jungfraujoch. Odtud jsme konečně po svých pokračovali v dobývání vytouženého vrcholu.

Grossglockner

Na střeše Rakouska

V roce 2016 jsme se rozhodli přenocovat na nejvyšším Rakouském vrcholu. Pro výstup jsme zvolili jednoduchou normálku z Kalsu. Jelikož jsme měli baťohy plné věcí pro kvalitní kempování, tak se ze zdánlivě jednoduché cesty stala zájímavá vycházka. Za dva dny se nám všechny ty krámy podařily vytáhnout až k vrcholovému kříži. První fáze splňena. Teď už zbývalo vybrat aspoň trochu rovné místečko pro stan. Bohužel pro nás tam žádný rovný plac není. Asi po hodině kutání cepínama do ledu, jsme vytvořili jakési schody, na které jsme následně za asistence silného větru postavili stan. Noc jsme si vychutnali v polosedě přivázáni lanem ke kříži.